S železnou pravidelností se v médiích objevují články popisující těžkosti věřitelů při vymáhání úroků a jistiny zejména u tuzemských firemních dluhopisů. Proč se věřitelé dostávají do situace, kdy dlužníci nesplácejí úroky a jistinu? A jak tomu předejít?
Zásadní chyba se odehrává hned na začátku. Investor, potenciální věřitel, je přesvědčen, že dokáže rozpoznat kvalitní emisi dluhopisů od nekvalitní. Ve finančních institucích se odděluje zrno od plev v procesu zvaném finanční analýza a řízení rizik. Obvyklý retailový dluhopisový věřitel neprovádí žádný podobný robustní proces. Jeho rozhodování je založeno na pocitech a dojmech. A i když sám sebe přesvědčuje že jde o rozhodnutí racionální, opak je pravdou.
Základním dokumentem každé emise dluhopisů jsou emisní podmínky. Jedná se o právní text, který není zrovna čtivý. Kvalitní emisní podmínky mají rozsah 30 až 150 stran. Kratší emisní podmínky jsou podezřele jednoduché a pravděpodobně zamlčují mnoho důležitých informací, rozuměj rizik. Samotný čas potřebný pro nastudování je velkým nákladem, který nese věřitel. Není divu, že si situaci zjednoduší a čtení emisních podmínek vynechá. Ignoruje tak veškerá rizika.
Věřitelé by si také měli uvědomit, že firemním dluhopisům velmi často chybí likvidita. Prakticky je nelze prodat na trhu před splatností, tedy vůbec. Kdyby existoval sekundární trh firemních dluhopisů, věřitelé i potenciální kupující by znali aktuální tržní cenu. Ta by indikovala kvalitu dlužníka i dané emise. Tato důležitá informace na kapitálovém trhu zcela chybí.
Až na výjimky nemají emise firemních dluhopisů žádný mezinárodní rating. Je dobré si uvědomit, že z tuzemského pohledu velké společnosti s tržbami ve výši jednotek miliard korun, by na vyspělých finančních trzích byly považovány za regionální firmy. Vždyť jejich tržby by byly na úrovni desítek nebo nízkých stovek milionů euro. Firmy s krátkou historií, nízkým vlastním kapitálem, vysokým zadlužením, pohybující se na lokálním trhu by měly velmi nízký mezinárodní rating. Pravděpodobně na úrovni C. To je proklatě nízko.
Zprostředkovatel, který nabízí firemní dluhopis k zainvestování nepřebírá žádné garance za úspěšné vyplacení všech úroků a jistiny. Zájmem zprostředkovatele je inkasovat provizi. A to hned na začátku, při investici. Samotný průběh splácení ho ve většině případů nezajímá. Veškerá rizika nese věřitel.
Z uvedeného vyplývá, že velkou část rozhodnutí o investici do tuzemského firemního dluhopisu lze označit za neinformované rozhodování. Věřitel na sebe přijímá veškerá rizika a není si jich vědom. Jedná se o velkou chybu, která vystavuje riziku úplné ztráty celou investovanou částku. Jde přitom o tvrdě vydělané peníze. Málokdo vyhrál jackpot v loterii.
Zprostředkovatel, který nabízí firemní dluhopis k zainvestování nepřebírá žádné garance za úspěšné vyplacení všech úroků a jistiny. Zájmem zprostředkovatele je inkasovat provizi. A to hned na začátku, při investici. Samotný průběh splácení ho ve většině případů nezajímá. Veškerá rizika nese věřitel.
Potenciální věřitel by si měl být vědom faktu, že zástavní právo, například k nemovitosti, je až poslední záchrannou brzdou. V případě špatného vývoje, který investor na začátku ani nepředpokládal, budou prostředky ze zástavy k dispozici až po ukončení insolvence. A kolik let trvá insolvence? A má skutečně zástava deklarovanou hodnotu? Pro věřitele by měla být rozhodující schopnost dlužníka generovat dostatečně silné cash flow pro splácení úroků a jistiny.
Obecně je pro snížení rizika při investování doporučeno rozložit investovanou částku do více menších investic. Diverzifikace funguje nejlépe, když jsou jednotlivé investice navzájem na sobě co nejméně závislé. Když si někdo pořídí několik téměř identických firemních dluhopisů, žádného snížení rizika nedosáhne.
Jestliže se jedná o atraktivní nabídku zhodnocení peněžních prostředků, proč tyto emise neskupují banky a velké, kvalitně řízené dluhopisové fondy? Protože neplatí první věta tohoto odstavce.
Jak neporovnatelně levnější je pro investora dluhopisový otevřený podílový fond, který je řízen týmem vystudovaných a zkušených profesionálů! Finanční analýza a řízení rizika je pro ně jejich denní chléb. Pro investora je mnohem vhodnější najmout si odborníky a využít jejich um ve svůj prospěch. Oni totiž za něj přečtou i ty nezáživné emisní podmínky.
Antonín Kunz
iFund.cz
Zveřejněno 12.3.2025
Odkaz na článek v Hospodářských novinách: Investování do českých firemních dluhopisů může vypadat lákavě, ale za příslibem vysokých výnosů se skrývají nástrahy.